Jump to content
Server time: 2017-10-17, 15:16
Safe Zone: OPENING SOON

Sign in to follow this  
Doc

Hynek's Leather Log Book

Recommended Posts

Doc    3

*Hynek pulls out a little leather log book from the back pocket of his worn out trousers. He delves into his pocket and finds a snub little pencil, usually used for recording scores in a golf game. Without hesitation, he beings to scribble down his most inner thoughts*

16.června 2014 - Přibližně 691 dnů od infekce

Včera v noci, hleděl jsem se až k nebi. Hvězdy naplnila noční oblohu. Věděl jsem, že žádné další auta, nákladní auta, letadla nebo by mohly znečistit krásné scenérie. Znovu jsem se modlil k Bohu za mého života, byl jsem vděčný a naplněn duchem. Mnozí nejsou tak štěstí, že dýchá, a to zejména tak daleko do soudného dne. Kdo vůbec nepočítá tam požehnání je povinen jít do pekla.

Včera večer také znamenal významný příležitost ... můj příjezdu zpět do mé vlasti, Černorusku. Že obávaný den, kdy jsem poprvé slyšel nějaký šílený bastard napadl lovce někde v blízkosti tohoto rádiovou věží na západě, věděl jsem, že něco hrozného se stane. Sbalil jsem se a odešel na Sibiř, pusté, ale klidné místo dále na sever do Ruska. Odchod nebylo tak těžké, protože moji rodiče a sourozenci zemřeli už dávno, ale teď, když jsem se vrátil, mám dávivý pocit smutku, který naplňuje mé tělo. Tyto přátelé a sousedé, že jsem odešla bez varování mě straší. Obavy z pronásledování podle toho, kdo je vlevo se mi chce odejít, ale mou povinností je tady ... na pomoc těm, kteří ji desreve a trestat zlé.

Bože, dej mi sílu!

English Translation:

June 16, 2014 - Approximately 691 days since infection

Last night, I gazed up to the heavens. The stars filled the night sky. I knew no more cars, trucks, or planes could pollute the beautiful scenery. Again, I prayed to God for my life, I was thankful and filled with spirit. Many are not so lucky to be breathing, especially this far into doomsday. Who ever does not count there blessings is bound to go to hell.

Last night also marked an important occasion... my arrival back to my homeland, Chernarus. That dreaded day, when I first heard some crazy bastard attacked a hunter somewhere near that radio tower in the West, I knew that something terrible was going to happen. I packed up and left for SIberia, a desolate, yet peaceful place further North into Russia. Leaving wasn't so hard since my parents and siblings died long ago, but now that I have returned, I have a gut-wrenching feeling of sorrow that fills my body. Those friends and neighbors that I left without warning haunts me. Fear of persecution by whoever's left makes me want to leave, but my duty is here now... to help those who desreve it and to punish the wicked.

God grant me strength!

Share this post


Link to post
Share on other sites
Sign in to follow this  

  • Recently Browsing   0 members

    No registered users viewing this page.

×